Menu Zavřeno

Autor: Vladimír Hajduk

Osm mahájánových závazků: úvod a rituál přijetí

„I kdybyste s pokojnou myslí nabízeli své služby a jídlo, nápoje, slunečníky, prapory a girlandy obětin světla sto miliard krát deseti milionům buddhů po tolik věků, kolik je zrnek písku v Tichém oceánu, zásluhy někoho, kdo se těší z dodržování jediného slibu během jednoho dne a noci v době, kdy svatá Dharma upadá a učení Toho, jenž odešel do blaženosti, zanikají, budou mnohem, mnohem úchvatnější.“ (Sútra krále soustředění)


Přijetí Osmi mahájánových závazků (obvykle na 24 hodin) je efektivní způsob, jak shromáždit pozitivní energii a posílit svou duchovní praxi. Je možné je přijmout kterýkoli den, avšak obzvláště se doporučují pro dny pro praxi mimořádně mimořádně příznivé, jako např. dny, kdy je měsíc v úplňku, a pro významné buddhistické svátky.

Jakkoli se cítíme, měli bychom pamatovat na bódhičittu

Jeho Svatost dalajláma často zmiňuje bódhičittu jako nejúžasnější možnou mysl, nejdůležitější kvalitu, kterou potřebujeme získat. V úryvku z knihy Nektar bódhičitty od lámy Zopy rinpočhe se dozvíme, jak nám i ostatním pomůže, když budeme na bódhičittu pamatovat za všech okolností, se kterými se setkáme. Je v něm také vysvětlena známá praxe tonglen, braní a dávání.

Dalajlámův denní program

Chtěli byste vědět, jak Jeho Svatost dalajláma začíná svůj den? Jak se vyvíjela jeho duchovní praxe a co v ní považuje za nejdůležitější? Kteří učitelé jej nejvíce ovlivnili? A co doporučuje svým studentům?
Přečtěte si úryvek z knihy Přiblížení se buddhistické cestě (Approaching the Buddhist Path), která je jinak dostupná jen v angličtině. Převzato a přeloženo z https://wisdomexperience.org/wisdom-article/https-wisdomexperience-org-article-the-dalai-lamas-daily-schedule/

Lampa na cestu k osvícení

Tento zásadní text velkého indického učence a jógina Atíši, je prvním v žánru lam rim, postupné cesty k osvícení, a stal se předlohou a inspirací dalších podobných textů tibetských mistrů různých tradic, zejména pak lámy Congkhapy. Předkládá všechna učení Buddhy zhutněná do jasných kroků, stupňů cesty, podle tří různých motivací tří druhů bytostí, přičemž nejvíce prostoru věnuje nejvyšším stupňům cesty – rozvinutí bódhičitty (přání dosáhnout osvícení ku prospěchu všem cítícím bytostem) a poznání prázdnoty, absence inherentní existence.

Základ všech dobrých vlastností

Ve čtrnácti slokách Základu všech dobrých vlastností žádá Congkhapa o požehnání a inspiraci projít všemi stupni postupné stezky k osvícení (lam rim) od jejího základu, správného vztahu s duchovním učitelem až po praxi dvou stádií Nejvyšší jóga tantry. Dotýká se také témat jako vzácné lidské zrození, proč je třeba pamatovat na smrt, zákonitostí karmy, neuspokojivé a bolestné povahy samsáry a potřeby probudit mysl osvícení.

Chvály dvaceti jedna Tárám

O Táře se hovoří jako o matce – té, která neustále ochraňuje, ví, co je potřeba a je neustále připravena pomoct. Objevuje se v různých podobách, podle toho, co je zrovna třeba, proto dvacet jedna různých aspektů. Tato modlitba patří k nejznámějším a nejoblíbenějším ve všech čtyřech školách tibetského buddhismu a díky tomu, že v překladu je stejný počet slabik ve verši, jako v tibetském originále, dá se i česky snadno zpívat.

Obecně mají všichni buddhové stejné poznání, stejné kvality, ale rozdíl je v aspiracích, v přáních, která vyslovili, když byli ještě na cestě k osvícení. Díky speciálním modlitbám, které Tára vyslovila, než dosáhla osvícení, pomůže každému, kdo na ni bude spoléhat, ke zdárnému průběhu všech aktivit, od byznysu až k praxi Dharmy. Reaguje velmi rychle a splní všechna vaše přání.

— Khenrinpočhe Lhundrub Rigsel, minulý opat Kopanu

Dvě pravdy

Konvenční a absolutní. Pojmy, se kterými pracují všechny čtyři filosofické školy, ovšem liší se v tom, jak je postulují. Konvenční pravda, nebo-li pravda pro skrývající vědomí, je něco, co za pravdu považujeme bez hlubšího filosofického zkoumání, něco, co se jeví jedním způsobem, ale existuje jinak. Absolutní pravdou je pak to, co obstojí ve filosofické analýze, to kde neexistuje ona diskrepance mezi jevením se a a bytím.

Vaibhášika

Jedna ze čtyř buddhistických myšlenkových škol, (viz též čittamátrasautrantika a madhjamaka). Jejím základem je Velký komentář k abhidharmě. Uznává pouze bezjáství osob, nikoli jevů, a současnou existenci příčiny a následku.  Konečnou pravdou jsou pro ni jevy, které “nepřestanou existovat, jsou-li fyzicky zničeny nebo mentálně rozloženy na části”, jako například nejmenší existující částice. Významným představitelem je Vasubandhu v první části svého života. Existence mysli pro ně končí dosažením nirvány beze zbytku.

Zřeknutí se

Upřímný pocit úplného znechucení cyklickou existencí, takže člověk ve dne v noci usiluje o vysvobození a zabývá se praxí, která mu ho zajistí. První ze tří hlavních aspektů cesty. Viz též bódhičitta a prázdnota.