Jedna ze čtyř buddhistických myšlenkových škol, (viz též čittamátra, sautrantika a madhjamaka). Jejím základem je Velký komentář k abhidharmě. Uznává pouze bezjáství osob, nikoli jevů, a současnou existenci příčiny a následku. Konečnou pravdou jsou pro ni jevy, které “nepřestanou existovat, jsou-li fyzicky zničeny nebo mentálně rozloženy na části”, jako například nejmenší existující částice. Významným představitelem je Vasubandhu v první části svého života. Existence mysli pro ně končí dosažením nirvány beze zbytku.
(Arahat), v tibetštině doslova “ničitel nepřítele”, ten kdo zničil vnitřního nepřítele, mentální neduhy a jejich semena, a dosáhl vysvobození ze samsáry.
Schopnost velmi přesné, jasné analýzy zvoleného předmětu bez ztráty pozornosti.
Upřímný pocit úplného znechucení cyklickou existencí, takže člověk ve dne v noci usiluje o vysvobození a zabývá se praxí, která mu ho zajistí. První ze tří hlavních aspektů cesty. Viz též bódhičitta a prázdnota.
Ta, která brání dosažení nirvány, především mentální neduhy a jejich semínka.
Ta, která nebrání dosažení nirvány, ale brání dosažení osvícení: především otisky nevědomosti, které způsobují mylná zdání, a otisk sebelásky.
Také nazývané závislé vyvstávání. Obecně řečeno, nestálé jevy vznikají v závislosti na příčinách a podmínkách, všechny jevy v závislosti na svých částech a na označení myslí, a jsou tedy prázdné inherentní existence. Neexistují samy o sobě, protože jsou závislým vznikáním.
Být lidskou bytostí s 18 specifickými kvalitami , která činí život nejvhodnějším pro duchovní rozvoj.
Absence obvyklého rozdělování cítících bytostí na přátele, nepřátele a neznámé, která vychází z pochopení, že všechny cítící bytosti jsou si rovny v tom, že touží po štěstí a nechtějí utrpení, a že od časů bez počátku jsme navzájem byli ve všech možných vztazích. Nestranná mysl, která slouží jako základ pro rozvinutí velké lásky, velkého soucítění a bódhičitty.
Buddhovo učení o etické disciplíně (morálním jednání), mnišském chování atd., jeden ze tří košů.
Diamantový vůz, druhá ze dvou mahájánových cest nazývaná také tantrajána nebo mantrajána. Je to Nejrychlejší vůz buddhismu a umožní některým praktikujícím dosáhnout osvícení během jediného života. Viz též tantra.
Brána na cestu Dharmy. Protože se obávají utrpení, buddhisté přijímají útočiště ve Třech klenotech s vírou, že Buddha, Dharma a Sangha mají tu moc vést je ke štěstí, vysvobození nebo osvícení. Mluvíme také o příčinném útočišti, které nacházíme v jiných bytostech a jejich učení, a výsledném útočišti – naší vlastní schopnosti stát se členem Sanghy a buddhou a učit Dharmu.
Předměty buddhistova útočiště: Buddha, Dharma a Sangha.
Tři hlavní části lamrimu: zřeknutí se, bódhičitta a správný náhled (prázdnoty).
Morálka (etické jednání), meditace (soustředění) a moudrost (vhled).
