Menu Zavřeno

Autor: Vladimír Hajduk

Lamrimová modlitba z Guru púdži

Guru púdža (བླ་མ་མཆོད་པ་) je vyjádřením oddanosti a vděčnosti našim učitelům, přímým (se kterými máme osobní vztah v tomto životě) i nepřímým (mistrům linie). Složil ji první pančhenláma (který byl učitelem pátého dalajlámy) a postupně se v Tibetu a v Mongolsku dočkala takové obliby, že ji téměř každý mnich zná zpaměti. Je považována za praxi Nejvyšší jóga tantry, ale její závěrečnou část, lamrimovou modlitbu, prosbu o požehnání získat poznání všech stádií cesty a schopnost chovat ostatní v lásce stejně jako sebe, může recitovat každý.

Modlitba za přirozenou velikou blaženost

Modlitba k buddhovi Maitréjovi (tib. བྱམས་པ་, „milující laskavost“), který bude nástupcem buddhy Šákjamuniho, objeví se na Zemi a bude učit Dharmu, až budou učení zapomenuta. Její pomocí si můžeme s Ochráncem Maitréjou vytvořit vztah, abychom jednou byli jeho blízkými učedníky.

Útočiště, bódhičitta a Čtyři nezměrné myšlenky

Krátká modlitba, kterou si připomínáme své útočiště ve Třech klenotech i smysl svého života, je začátkem jakékoli praxe, jako mahájánoví buddhisté bychom se s ní měli probouzet i uléhat ke spánku. Autorem je láma Atíša, který údajně na uvědomování si a posilování útočiště v Buddhovi, Dharmě a Sangze kladl takový důraz, že si vysloužil přezdívku „pandita útočiště“. Následuje vyjádření čtyř nezměrností, které doprovází altruistickou mysl bódhičitty: nezměrné soucítění, nezměrná láska, nezměrná radost a nezměrná vyrovnanost/nestrannost. Obojí jak v doslovném překladu, tak ve zpívatelné verzi.

Chvála závislé propojenosti

„Je to text, který v sobě nese požehnání Congkhapova pilného úsilí, které vyvinul, aby porozuměl prázdnotě.“ Jeho Svatost dalajláma

Chválu buddhovi Šákjamunimu za to, že učil závislé vyvstávání, složil slavný tibetský učenec a jógin Congkhapa toho dne, kdy dosáhl přímého vhledu do prázdnoty – absence inherentní existence všech jevů. Harmonii prázdnoty a závislého vznikání jevů vysvětluje v tomto výmluvném textu s nejhlubší úctou a vděčností. Poslechněte si také komentář geše Tenzina Losela k textu (komentář).

Mahájánové cvičení mysli: Kruh ostrých zbraní

Autorem tohoto textu s podtitulem „efektivně zasáhnout srdce nepřítele“ (myšleno nepřítele sebelásky a svírání jáství) je velký indický jógin, láma Dharmarakšíta, který jej pak předal Atíšovi, který jej rozšířil v Tibetu. Kruh ostrých zbraní je něco jako bumerang – symbol toho, jak se k nám vrací důsledky negativních karmických činů, ale i zbraň, která má zasáhnout sobectví a jiné negativní stavy naší vlastní mysli (metafora pro moudrost vhledu do prázdnoty – absence inherentní existence).

Prosebná modlitba za dlouhý život nejvyššího útočiště a ochránce, Jeho Svatosti dalajlamy

Autory dlouhé modlitby za dlouhý život Jeho Svatosti čtrnáctého dalajlámy jsou jeho dva již zesnulí nejbližší učitelé a vychovatelé. S původním názvem „píseň dosažení nesmrtelnosti“ (ཆི་མེད་གྲུབ་པའི་དབྱངས་སྙན་) žádá Tři klenoty, jidamy (tantrická božstva), ochránce Dharmy a jiné svaté bytosti, aby byly nápomocné, aby Jeho Svatost dalajláma „žil neochvějně po stovky dlouhých věků.“

Prosebná modlitba k proslulým sedmnácti učencům a jóginům Nálandy

Klášterní univerzita Nálanda byla ve své době jedním z největších světových center vzdělanosti a sedmnáct panditů, o kterých se zde mluví, byli nejdůležitějšími a nejvlivnějšími učenci staré Indie, kteří svým důrazem na kritickou analýzu spisů a logické zdůvodňování významně ovlivnili i tibetskou tradici. Jeho Svatost dalajláma se považuje za jejich následovníka a podtitulem prosebné modlitby k nim, kterou složil v r. 2001, je „objasnění tří typů víry“. Jak často říká, víra, která je vedená rozumem, se promění v nezvratné přesvědčení a stálou aspiraci.