Konvenční a absolutní. Pojmy, se kterými pracují všechny čtyři filosofické školy, ovšem liší se v tom, jak je postulují. Konvenční pravda, nebo-li pravda pro skrývající vědomí, je něco, co za pravdu považujeme bez hlubšího filosofického zkoumání, něco, co se jeví jedním způsobem, ale existuje jinak. Absolutní pravdou je pak to, co obstojí ve filosofické analýze, to kde neexistuje ona diskrepance mezi jevením se a a bytím.
“Škola súter”, jedna ze čtyř buddhistických myšlenkových škol, (viz též vaibhášika, čittamátra a madhjamaka) významná zejména svým pojetím dělení různých typů mysli a jejích předmětů. Uznává pouze bezjáství osob, nikoli jevů. Konečnou pravdu definuje jako “schopnost z podstaty vykonávat funkci”, jsou jí všechny nestálé jevy. Existence mysli pro ně končí dosažením nirvány beze zbytku.
Jedna ze čtyř buddhistických myšlenkových škol, (viz též čittamátra, sautrantika a madhjamaka). Jejím základem je Velký komentář k abhidharmě. Uznává pouze bezjáství osob, nikoli jevů, a současnou existenci příčiny a následku. Konečnou pravdou jsou pro ni jevy, které “nepřestanou existovat, jsou-li fyzicky zničeny nebo mentálně rozloženy na části”, jako například nejmenší existující částice. Významným představitelem je Vasubandhu v první části svého života. Existence mysli pro ně končí dosažením nirvány beze zbytku.
(Arahat), v tibetštině doslova “ničitel nepřítele”, ten kdo zničil vnitřního nepřítele, mentální neduhy a jejich semena, a dosáhl vysvobození ze samsáry.
Schopnost velmi přesné, jasné analýzy zvoleného předmětu bez ztráty pozornosti.
Upřímný pocit úplného znechucení cyklickou existencí, takže člověk ve dne v noci usiluje o vysvobození a zabývá se praxí, která mu ho zajistí. První ze tří hlavních aspektů cesty. Viz též bódhičitta a prázdnota.
Ta, která brání dosažení nirvány, především mentální neduhy a jejich semínka.
Ta, která nebrání dosažení nirvány, ale brání dosažení osvícení: především otisky nevědomosti, které způsobují mylná zdání, a otisk sebelásky.
Také nazývané závislé vyvstávání. Obecně řečeno, nestálé jevy vznikají v závislosti na příčinách a podmínkách, všechny jevy v závislosti na svých částech a na označení myslí, a jsou tedy prázdné inherentní existence. Neexistují samy o sobě, protože jsou závislým vznikáním.
Být lidskou bytostí s 18 specifickými kvalitami , která činí život nejvhodnějším pro duchovní rozvoj.
Absence obvyklého rozdělování cítících bytostí na přátele, nepřátele a neznámé, která vychází z pochopení, že všechny cítící bytosti jsou si rovny v tom, že touží po štěstí a nechtějí utrpení, a že od časů bez počátku jsme navzájem byli ve všech možných vztazích. Nestranná mysl, která slouží jako základ pro rozvinutí velké lásky, velkého soucítění a bódhičitty.
Buddhovo učení o etické disciplíně (morálním jednání), mnišském chování atd., jeden ze tří košů.
Diamantový vůz, druhá ze dvou mahájánových cest nazývaná také tantrajána nebo mantrajána. Je to Nejrychlejší vůz buddhismu a umožní některým praktikujícím dosáhnout osvícení během jediného života. Viz též tantra.
Brána na cestu Dharmy. Protože se obávají utrpení, buddhisté přijímají útočiště ve Třech klenotech s vírou, že Buddha, Dharma a Sangha mají tu moc vést je ke štěstí, vysvobození nebo osvícení. Mluvíme také o příčinném útočišti, které nacházíme v jiných bytostech a jejich učení, a výsledném útočišti – naší vlastní schopnosti stát se členem Sanghy a buddhou a učit Dharmu.
Předměty buddhistova útočiště: Buddha, Dharma a Sangha.
