stav dokonalé svobody od samsáry, cíl praktikujícího, který usiluje o svůj vlastní únik z utrpení (viz též hínajána). „Nižší nirvána“ se používá jako pojem popisující tento stav, zatímco „vyšší“ nebo „nesetrvávající nirvána“ se vztahuje k nejvyššímu dosažení plného osvícení buddhovství. Přirozená nirvána je z podstaty čistá přirozenost reality, ve které jsou všechny věci a události prosté jakékoli inherentní, vnitřně vlastní nebo nezávislé existence. Můžete se setkat také s pojmy “nirvána se zbytkem” a “nirvána beze zbytku“, přičemž většina filosofických škol zbytkem rozumí psychofyzické složky (nirvány se zbytkem dosáhne praktikující ve svém posledním životě a když ten skončí, dosáhne nirvány beze zbytku), pouze škola prásangika zbytkem rozumí zbytek dualistických zdání, takže nirvána beze zbytku znamená arhatovo meditační pohroužení do prázdnoty.