„Tělo dokonalého požitku“ – podoba, kterou známe jako sochy nebo thangky, se speciálními znaky, které ukazují na osvícenou bytost. Sambhogakája je přístupná pouze árja bódhisattvům a v čisté zemi je učí máhájánovou Dharmu.
Buddhovo tělo tvaru. Aspekt buddhova osvícení, který na sebe vezme tvar, aby prospěl ostatním. Dvěma typy tohoto těla jsou nirmanakája a sambhogakája.
Doslova „vzácný, cenný“. Přívlastek inkarnovaného lámy, tedy někoho, kdo se záměrně zrodil v lidské formě, aby prospíval cítícím bytostem na cestě k osvícení.
Hnutí a tradice v tibetském buddhismu, která zdůrazňuje zahrnující a nesektářský přístup, využívající metod všech čtyř škol tibetského buddhismu: Gelug, Kagjü, Sakja, and Ňingma.
Pět složek, které tvoří cítící bytost: tvar/forma, pocit, rozlišující vědomí, skládající faktory a vědomí.
Pro školu madhjamaka absence zdánlivé nezávislé sebe-existence jevů. Pro školu čittamátra absence existence mysli a jí vnímaného předmětu jako dvou různých entit.
Sliby individuálního vysvobození, je jich sedm typů: laické pro muže a pro ženy (je jich pět: zdržet se zabíjení, kradení, nesprávného sexuálního chování, lhaní a konzumace látek měnících vědomí) 36 novických pro muže a ženy, 253 slibů plně vysvěceného mnicha a 364 slibů plně vysvěcené mnišky (systém mulasravastivada) zvláštní kategorií je „předběžně plně vysvěcená mniška“ – přechod mezi novickou a plným vysvěcením.
Dokonalost moudrosti. Pradžňápáramita sútry jsou učením Buddhy, kde explicitně vykládá moudrost prázdnoty a implicitně cestu bódhisattvy. Základ Nágárdžunovy filosofie.
Meditační poloha známá také jako plný lotos, kdy jsou nohy zkřížené a nárty spočívají na protějších stehnech.
Zjevná a nepatrná úroveň přechodnosti jevů. Zjevnou rozumíme viditelné změny (předměty se opotřebují a rozbijí, lidé stárnou a umírají) nepatrnou pak to, co je přímo vnímatelné jen árja bytostem: fakt, že vše, co závisí na příčinách a podmínkách se neustále z okamžiku na okamžik mění, že okamžikem svého vniku už takový jev postupně zaniká.
Texty, které Maitréja předal Asangovi v čisté zemi Tušíta poté, co na něj dvanáct let osaměle meditoval a uviděl ho poté, co veden soucítěním šetrně odstranil červy z ran nemocného psa. Jsou považovány za esenci mahájánových učení. Ozdoba jasných poznání (výklad skrytého významu súter dokonalosti moudrosti, Ozdoba mahájánových súter ( o rozsáhlých skutcích bódhisattvy) Úžasné kontinuum (buddhovská přirozenost každé cítící bytosti) Rozlišení jsoucen a bytí (podle školy čittamátra) a Rozlišení středního a krajností.
Úrovně, kterými je třeba projít na cestě k vysvobození a osvícení: cesta shromažďování, cesta příprav, cesta vidění (vhledu), cesta meditace a cesta ničeho dalšího k učení se. Set pěti cest existuje pro každý ze tří typů praktikujících (posluchače, osamělé poznávající a bódhisattvy).
Vůz dokonalostí, první ze dvou cest mahájány. Postupná cesta k osvícení, kterou jde bódhisattva praktikující šest dokonalostí (štědrost, etické jednání, trpělivost, nadšené úsilí, soustředěnost a moudrost) přes deset úrovní (bhúmi) a po nesčetné eóny zrozování v samsáře ku prospěchu všem cítícím bytostem. Nazývaná také sútrajána nebo bódhisattvajána.
