Menu Zavřeno

Rubrika: Slovníček pojmů

Buddha Šákjamuni

(563-483 př. n. l.) Čtvrtý z tisíce buddhů věku současného světa (pátým bude buddha Maitréja) Narodil se jako princ z klanu Šákja na severu Indie, učil cestu sútry a tantry k vysvobození a osvícení. Zakladatel toho, co se stalo známým jako buddhismus (v sanskrtu buddha znamená „plně probuzený“).

Buddha

Plně osvícená bytost, která odstranila všechny mysl zatemňující překážky a všechny dobré vlastnosti dovedl k dokonalosti. První ze Tří klenotů útočiště.

Bódhičitta

Mysl doprovázená altruistický záměrem neboli odhodláním dosáhnout osvícení za jediným účelem – osvícení všech cítících bytostí.

Atíša

Dípamkára Šrídžňána (982-1054): velký indický učenec, jeden ze sedmnácti panditů Nálandy, autor Lampy na cestě k osvícení, textu, který se stal základem pro žánr lam rim, postupné cesty k osvícení. Rozšířil buddhistická učení v Tibetu.

Árja

Doslova „vznešený/á“. Bytost která přímo, tj. bez myšlenkového zobecnění, poznala bezjáství nebo prázdnotu – absenci inherentní existence.

Abhidharma

Druh textů, ve kterých je Buddhovo učení rozřazeno tak, že se pokouší vytvořit systematickou klasifikaci a popis všech existujících jevů. Jsou základem pro pro buddhistické myšlenkové systémy (jednotlivé filosofické školy).

Asanga

Indický buddhistický filosof, který se narodil okolo devíti set let po smrti buddhy Šákjamuniho. Měl mimořádný vztah s buddhou Maitréjou, který ho vzal do své čisté země a předal mu učení ve formě pěti textů Maitréji. Jeden ze sedmnácti panditů Nálandy, nevlastní bratr Vasubandhua. Založil buddhistickou filosofickou školu čittamátra (“nic než mysl”).