Přirozenost jasného světla, kterou má mysl všech cítících bytostí, potenciál všech cítících bytostí dosáhnout osvícení odstraněním dvojího zastření, zastření vysvobození a zastření vševědoucnosti.
(563-483 př. n. l.) Čtvrtý z tisíce buddhů věku současného světa (pátým bude buddha Maitréja) Narodil se jako princ z klanu Šákja na severu Indie, učil cestu sútry a tantry k vysvobození a osvícení. Zakladatel toho, co se stalo známým jako buddhismus (v sanskrtu buddha znamená „plně probuzený“).
Plně osvícená bytost, která odstranila všechny mysl zatemňující překážky a všechny dobré vlastnosti dovedl k dokonalosti. První ze Tří klenotů útočiště.
Bytost, které ve své mysli probudila spontánní bódhičittu a tím vstoupila na mahájánovou cestu shromažďování (viz. pět cest).
Mysl doprovázená altruistický záměrem neboli odhodláním dosáhnout osvícení za jediným účelem – osvícení všech cítících bytostí.
Stupeň, úroveň, jako v deseti úrovních bódhisattvy.
Dípamkára Šrídžňána (982-1054): velký indický učenec, jeden ze sedmnácti panditů Nálandy, autor Lampy na cestě k osvícení, textu, který se stal základem pro žánr lam rim, postupné cesty k osvícení. Rozšířil buddhistická učení v Tibetu.
Druh textů, ve kterých je Buddhovo učení rozřazeno tak, že se pokouší vytvořit systematickou klasifikaci a popis všech existujících jevů. Jsou základem pro pro buddhistické myšlenkové systémy (jednotlivé filosofické školy).
“Buddha budoucnosti” bude další, který po buddhovi Šákjamunim v našem světovém systému ukáže dvanáct skutků buddhy a roztočí kolo Dharmy.
Indický buddhistický filosof, který se narodil okolo devíti set let po smrti buddhy Šákjamuniho. Měl mimořádný vztah s buddhou Maitréjou, který ho vzal do své čisté země a předal mu učení ve formě pěti textů Maitréji. Jeden ze sedmnácti panditů Nálandy, nevlastní bratr Vasubandhua. Založil buddhistickou filosofickou školu čittamátra (“nic než mysl”).
