Menu Zavřeno

Slovníček pojmů

AllABCDGHIJKLMNOPRSTUVZ
A
Abhidharma
Druh textů, ve kterých je Buddhovo učení rozřazeno tak, že se pokouší vytvořit systematickou klasifikaci a popis všech existujících jevů. Jsou základem pro pro buddhistické myšlenkové systémy (jednotlivé filosofické školy).
Asanga
Indický buddhistický filosof, který se narodil okolo devíti set let po smrti buddhy Šáklamuniho. Měl mimořádný vztah s buddhou Maitréjou, který ho vzal do své čisté země a předal mu učení ve formě pěti textů Maitréji. Jeden ze sedmnácti panditů Nálandy, nevlastní bratr Vasubandhua. Založil buddhistickou filosofickou školu čittamátra („nic než mysl“).
Atíša
Dípamkára Šrídžňána (982-1054): velký indický učenec, jeden ze sedmnácti panditů Nálandy, autor Lampy na cestě k osvícení, textu, který se stal základem pro žánr lam rim, postupné cesty k osvícení. Rozšířil buddhistická učení v Tibetu.
Árja
Doslova „vznešený/á“. Bytost která přímo, tj. bez myšlenkového zobecnění, poznala bezjáství nebo prázdnotu – absenci inherentní existence.
B
Bhúmi
Stupeň, úroveň, jako v deseti úrovních bódhisattvy.
Buddha
Plně osvícená bytost, která odstranila všechny mysl zatemňující překážky a všechny dobré vlastnosti dovedl k dokonalosti. První ze Tří klenotů útočiště.
Buddha Maitréja
„Buddha budoucnosti“ bude další, který po buddhovi Šákjamunim v našem světovém systému ukáže dvanáct skutků buddhy a roztočí kolo Dharmy.
Buddha Šákjamuni
(563-483 př. n. l.) Čtvrtý z tisíce buddhů věku současného světa (pátým bude buddha Maitréja). Narodil se jako princ z klanu Šákja na severu Indie, učil cestu sútry a tantry k vysvobození a osvícení. Zakladatel toho, co se stalo známým jako buddhismus (v sanskrtu buddha znamená „plně probuzený“).
Buddhista
Ten, kdo přijal útočiště ve Třech klenotech – v Buddhovi, v Dharmě a v Sangze a kdo zároveň akceptuje filosofický světový názor „čtyř pečetí“: že všechny složené jevy jsou nestálé, všechny kontaminované jevy jsou přirozeností utrpením, všechny jevy jsou prosté své vlastní existence a nirvána je skutečný mír.
Buddhovská přirozenost
Přirozenost jasného světla, kterou má mysl všech cítících bytostí, potenciál všech cítících bytostí dosáhnout osvícení odstraněním dvojího zastření, zastření vysvobození a zastření vševědoucnosti. 
Bódhisattva
Bytost, která ve své mysli probudila spontánní bódhičittu a tím vstoupila na mahájánovou cestu shromažďování (viz. pět cest).
Bódhičitta
Mysl doprovázená altruistický záměrem nebo-li odhodlání m dosáhnout osvícení za jediným účelem – osvícení všech cítících bytostí.
C
Cesta meditace
Čtvrtá z pěti cest, během které se v meditačním pohroužení – přímém vhledu do prázdnoty/bezjáství, odstraňují stále jemnější a jemnější zastření vysvobození a/nebo vševědoucnosti.
Cesta ničeho dalšího k učení
Výsledek předchozích cest. Pro posluchače a osamělé praktikující je jím nirvána, pro mahájánové praktikující pak plné osvícení.
Cesta příprav
Druhá z pěti cest, název pochází z přípravy na přímé poznání prázdnoty/bezjáství, které je jejím přímým důsledkem. Vstupem na ni je sjednocení klidného setrvání a zvláštního vhledu pozorující prázdnotu/bezjáství. Jejím hlavním cílem je zbavení se zjevných forem konceptů inherentní existence/jáství.
Cesta shromažďování
První z pěti cest, název pochází ze shromažďování zásluh a znalostí nutných k přímému poznání prázdnoty/bezjáství. Pro mahájánové praktikující je vstupem na ni nenucená bódhičitta, pro posluchače a osamělé poznávající pak nenucené zřeknutí se samsáry.
Cesta vidění
Třetí z pěti cest, vidění znamená přímé vidění prázdnoty/bezjáství, vstupem na ni se z obyčejné bytosti stává árja bytost.
Congkhapa
Láma, dže (1357-1417), významný a vlivný učenec a jógin své doby, zakladatel školy Gelug v tibetském buddhismu, v Tibetu obnovil mnohé linie Sútry a tantry a mnišskou tradici. 
Cítící bytost
Kterákoli neosvícená bytost – bytost, jejíž mysl není dokonale prostá zastření vysvobození a zastření vševědoucnosti.
Čittamátra
„Nic než mysl“ – jedna ze čtyř buddhistických myšlenkových škol, (viz též vaibhášika, sautrantika a madhjamaka). Název vychází z toho, že mysl je jediné, co samo o sobě existuje. Mysl a předmět jejího vnímání jsou jedné esence a vzniknou z jediného karmického otisku. Neuznává tedy externí předměty. 
Čtyři pečeti buddhismu
Čtyři elementy, které učení musí obsahovat, aby mohlo být považováno za buddhistické: 1. všechny složené jevy jsou nestálé, 2. všechny kontaminované věci jsou neuspokojivé, 3. všechny jevy jsou prosté  „já“ a 4. nirvána je mír.
Čtyři vznešené pravdy
Téma Buddhova prvního roztočení kola Dharmy. Pravda utrpení, pravda příčiny utrpení, pravda zániku utrpení a pravda cesty vedoucí k zániku utrpení tak, jak je vidí árja bytosti.
D
Deset úrovní bódhisattvy
Deset stupňů cesty vidění a cesty meditace, během kterých árja bódhisattva odstraňuje stále méně patrné koncepty inherentní existence a cvičí se v deseti dokonalostech (nejprve ve známých šesti a poté také v dokonalosti obratných prostředků, modliteb, duchovní síly a ušlechtilé moudrosti).
Dharma
Duchovní učení, v užším smyslu učení buddhy Šákjamuniho. Doslova „to, co nás chrání před utrpením“. Druhý ze Tří klenotů útočiště. Hovoří se také o Dharmě spisů (předaném učení) a Dharmě poznání (kvalitách mysli dosažených na základě předaného učení).
Dharmakája
Jedno ze tří těl (souborů kvalit) buddhy. Vševědoucí mysl buddhy, která prostupuje veškerým prostorem a je známá také jako buddhovo tělo pravdy. Viz též sambhogakája a nirmanakája.
Dvanáct skutků buddhy
Činy, který vykoná každý zjevený buddha, vrcholná nirmanakája, kterou byl buddha Šákjamuni a další bude buddha Maitréja: 1. sestup z čisté země, 2. vstup do matčina lůna, 3. bezbolestné zrození, 4. osvojení si věd a umění, 5. královský život radovánek, 6. rozčarování/zřeknutí se, mnišský život, 7. šest let askeze, 8. usednutí pod strom bódhi 9. překonání nástrah márů, 10. dosažení dokonalého osvícení, 11. roztočení kola Dharmy a 12. odchod do parinirvány.
Dvanáct článků závislého vznikání
Dvanáct kroků evoluce cyklické existence: nevědomost, karmické formace, vědomí, jméno a tvar, smyslová pole, kontakt, pocit, připoutanost, svírání, stávání se (existence), zrození a stárnutí a smrt. To je buddhy Šákjamuniho vysvětlení, jak klamy a karma svazují bytosti v samsáře a  způsobují, že se znovu a znovu rodí do utrpení. Obrazem znázorněno  v tibetském „kole života“.
G
Gelug
Ctnostný řád. Škola tibetského buddhismu založená lámou Congkhapou a jeho následovníky na začátku 15. století. Nejmladší ze čtyř hlavních škol tibetského buddhismu. Význačným rysem je důraz na analytické zkoumání a logické zdůvodňování učení. Vyvinul se ze školy Kadam založené Atíšou a Dromtönpou. Viz též Ňingma, Kagjü a Sakja.
Guru
Duchovní průvodce nebo učitel. Ten, kdo žákům ukáže cestu k vysvobození a osvícení. Doslova těžký – těžký znalostí Dharmy. V tantře je učitel vnímán jako neoddělitelný od meditačního božstva a Tří klenotů útočiště. Správná oddanost Guruovi je důležitá pro jakýkoli pokrok na cestě.
H
Hínajána
Doslova malý nebo nižší vůz, jedna ze dvou obecných větví buddhismu. Motivace hínajánových praktikujících spočívá zejména v jejich intenzivním přání jejich osobního vysvobození z podmíněné existence neboli samsáry. Dvěma typy hínajánových praktikujících jsou posluchači a osamělí poznávající. Pojem je chápán jako pejorativní a nepřesný, doporučuje se spíš používat pojem théraváda. Viz též mahájána.
I
Inherentní (nebo vnitřně vlastní) existence
To, čeho jsou jevy prosté, předmět negace, vyvrácení. Nevědomosti se jevy jeví jako existující nezávisle, samy o sobě a ze sebe, jako existující inherentně.
J
Jednobodová koncentrace
Stav hlubokého meditačního pohroužení, jednobodové soustředění na ctnostný objekt pozornosti prosté rušivých myšlenek a dualistických koncepcí.
K
Kadam
Škola tibetského buddhismu založená v 11. století Atíšou, Dromtönpou a jejich následovníky označovanými také jako „Kadampa geše“. Předchůdce školy Gelug.
Kagjü
Škola tibetského buddhismu založená v 11. století Marpou, Milarepou Gampopou a jejich následovníky. Jedna ze čtyř hlavních škol tibetského buddhismu. Viz též Ňingma, Sakja a Gelug.
Karma
Čin, fungování příčiny a následku, kdy pozitivní (ctnostné) činy tvoří štěstí a negativní (nectnostné) činy tvoří utrpení.
Klidné setrvání
Schopnost soustředit se na ctnostný předmět bez námahy, bez rozptylování, jakkoli dlouho. Je spojená s výjimečnou poddajností těla.
Kája
Tělo ve smyslu aspekt nebo soubor osvícených kvalit.  Obvykle používané v souvislosti s osvícenou bytostí, která má dvě, tří nebo čtyři těla, podle toho jak jsou klasifikována. Dvěmi jsou tělo tvaru a tělo pravdy (dharmakája a rúpakája), třemi tělo vyzáření, tělo dokonalého požitku a tělo pravdy (nirmanakája, sambhogakája a dharmakája), a čtyřmi tři předešlá plus tělo pravdy sféry reality, svabhavakája, které představuje přirozenost dalších tří těl a sjednocení těla pravdy a těla tvaru.
L
Lam-rim
Postupná cesta k osvícení. Prezentace učení buddhy Šákjamuniho v podobě vhodné pro postupný výcvik studenta krok za krokem. Viz též Atíša a tři hlavní aspekty cesty.
M
Madhjamaka
Škola střední cesty, jejím zakladatelem je Nagárdžuna. Postupně se rozdělila na dvě větve, svatantriku a prasangiku, která je považovaná za nejvyšší filosofický systém. Postuluje bezjáství osob i jevů a na rozdíl od jiných škol, poznání prázdnoty (absence inherentní existence) jako nutnost dosažení výsledků všech třech typů praktikujících (posluchačů, osamělých poznávajících i bódhisattvů).
Mahájána
Doslova velký vůz, jedna ze dvou hlavních větví buddhismu. Motivací mahájánového praktikujícího je hlavně intenzivní přání aby byly všechny mateřské cítící bytosti vysvobozeny z podmíněné existence, neboli samsáry a přání dosáhnout plného osvícení buddhovství. Mahájána má dvojí dělení: páramitajánu (sútrajánu) a vadžrajánu (tantrajánu, mantrajánu). Viz též hínajána.
Maitréja
Po buddhovi Šákjamunim další (pátý) z tisíce buddhů tohoto šťastného věku, kteří sestoupí a roztočí kolo Dharmy. V současnosti pobývá v čisté zemi Tušíta (Ganden). Je příjemcem učení buddhy Šákjamuniho – linie metody, kterou mystickým způsobem předal Asangovi.
Meditace
Obeznámení se mysli se ctnostným předmětem. Existují dva typy:, zaměřující se (pohroužení) a analytická (vhled).
Mentální neduhy (klamy)
Zastření zakrývající v základu čistou přirozenost mysli, a tedy příčiny utrpení a neuspokojení. Hlavním  z nich je nevědomost, ze které vyrůstá toužící lpění, nenávist, žárlivost a všechny ostatní negativní stavy mysli. 
Merit (zásluhy)
Pozitivní otisky zanechané v mysli ctnostnými činy, neboli činy Dharmy. Hlavni příčina štěstí.
Milarepa
(1040-1123) Velký tibetský jógin, který ve svém životě dosáhl osvícení pod vedením svého gurua Marpy, současníka Atíši. Jeden z otců zakladatelů školy Kagjü.
Moudrost
Různé úrovně vhledu do přirozenosti reality. Existuje například trojí moudrost naslouchání, kontemplace a meditace. Nakonec je zde moudrost poznávající prázdnotu, která bytosti vysvobodí z cyklické existence a nakonec dovede k osvícení.
Mysl
Synonymem vědomí a vnímání. Definována jako „jasná a vědoucí“,  beztvará entita, která dokáže vnímat předměty. Dělí se na šest primárních vědomí a padesát jedna mentálních faktorů.
Mára
Zosobnění klamů, které nás vyrušují od praxe Dharmy, ten, koho buddhisté mohou nazývat démonem, zlým duchem, a ten, koho Buddha přemohl pod stromem bódhi když usiloval o osvícení.
N
Nevědomost
Doslova „nevidět“ to, co existuje, nebo způsob, jakým věci existují. Existují v zásadě dva druhy nevědomosti, nevědomost karmy a nevědomost konečné pravdy. Základní klam, ze kterého vyvěrají ostatní. První ze dvanácti článků závislého vznikání.
Nihilismus
Nauka, že nic neexistuje, například, že není žádná příčina a následek, žádné minulé a budoucí životy.
Nirmanakája
Buddhovo tělo (ve smyslu aspektu, dimenze) vyzáření – podoba, ve které se zjevuje obyčejným bytostem, jako duchovní učitel, umělec aj., podle toho čím komu může prospět. Vrcholná nirmanakája (kterou byl buddha Šákjamuni a další bude buddha Maitréja) je forma, která disponuje speciálními znaky, jako je mimořádná krása, zlatavá pleť, protáhlé ušní lalůčky aj., a která vykoná dvanáct činů, tedy mimo jiné otevřeně promluví o svém osvícení a bude učit Dharmu.
Nirvána
Stav dokonalé svobody od samsáry, cíl praktikujícího, který usiluje o svůj vlastní únik z utrpení (viz též hínajána). „Nižší nirvána“ se používá jako pojem popisující tento stav, zatímco „vyšší nirvána“ se vztahuje k nejvyššímu dosažení plného osvícení buddhovství. Přirozená nirvána je z podstaty čistá přirozenost reality, be které jsou všechny věci a události prosté jakékoli inherentní, vnitřně vlastní nebo nezávislé existence.
Nágárdžuna
Indický buddhistický filosof, narodil se okolo čtyř set let po smrti buddhy Šákjamuniho, který sám prorokoval jeho příchod jako někoho, kdo bude schopen vysvětlit skutečný význam súter dokonalosti moudrosti. Říkalo se o něm, že žil 600 let. Založil buddhistickou filosofickou školu madhjamaka  která jako jediná postuluje prázdnotu inherentní existence.
Ňingma
Ďkola starého překladu v tibetském buddhismu. Sahá zpět do časů Padmasambhavy, indického tantrického mistra pozvaného do Tibetu králem Trisongem Decenem, aby odklidil překážky nastolení buddhismu v Tibetu. První ze čtyř hlavních škol tibetského buddhismu. Viz též Kagjü, Sakja a Gelug.
O
Osamělý poznávající
Typ théravádového praktikujícího, (jehož cílem je nirvána), který rád žije osaměle a v posledním životě před dosažením nirvány již nechce spoléhat na učitele a chce učit Dharmu nikoli pomocí jazyka, ale gesty a znameními.
Osvícení
Plné probuzení, buddhovství. Konečný cíl buddhistické praxe, kterého bude dosaženo, až budou z mysli odstraněna všechna omezení a  plně rozvinut veškerý pozitivní potenciál. Je to stav, který se vyznačuje nekonečným soucítěním, moudrostí a schopností.
P
Pomíjivost
Zjevná a nepatrná úroveň přechodnosti jevů. Zjevnou rozumíme viditelné změny (předměty se opotřebují a rozbijí, lidé stárnou a umírají) nepatrnou pak to, co je přímo vnímatelné jen árja bytostem: fakt, že vše, co závisí na příčinách a podmínkách se neustále z okamžiku na okamžik mění, že okamžikem svého vniku už takový jev postupně zaniká.
Posluchač
Typ théravádového praktikujícího, (jehož cílem je nirvána), který rád žije ve společenství a naslouchá učení.
Pozice vadžry
Meditační poloha známá také jako plný lotos, kdy jsou nohy zkřížené a nárty spočívají na protějších stehnech.
Pradžňápáramita
Dokonalost moudrosti. Pradžňápáramita sútry jsou učením Buddhy, kde explicitně vykládá moudrost prázdnoty a implicitně cestu bódhisattvy. Základ Nágárdžunovy filosofie.
Pratimókša
Sliby individuálního vysvobození, je jich sedm typů: laické pro muže a pro ženy (je jich pět: zdržet se zabíjení, kradení, nesprávného sexuálního chování, lhaní a konzumace látek měnících vědomí) 36 novických pro muže a ženy, 253 slibů plně vysvěceného mnicha a 364 slibů plně vysvěcené mnišky (systém mulasravastivada) zvláštní kategorií je „předběžně plně vysvěcená mniška“ – přechod mezi novickou a plným vysvěcením.
Prázdnota
Pro školu madhjamaka absence zdánlivé nezávislé sebe-existence jevů. Pro školu čittamátra absence existence mysli a jí vnímaného předmětu jako dvou různých entit.
Psychofyzické složky
Pět složek, které tvoří cítící bytost: tvar/forma, pocit, rozlišující vědomí, skládající faktory a vědomí.
Páramitajána
Vůz dokonalostí, první ze dvou cest mahájány. Postupná cesta k osvícení, kterou jde bódhisattva praktikující šest dokonalostí (štědrost, etické jednání, trpělivost, nadšené úsilí, soustředěnost a moudrost) přes deset úrovní (bhúmi) a po nesčetné eóny zrozování v samsáře ku prospěchu všem cítícím bytostem. Nazývaná také sútrajána nebo bódhisattvajána.
Pět cest
Úrovně, kterými je třeba projít na cestě k vysvobození a osvícení: cesta shromažďování, cesta příprav, cesta vidění (vhledu), cesta meditace a cesta ničeho dalšího k učení se. Set pěti cest existuje pro každý ze tří typů praktikujících (posluchače, osamělé poznávající a bódhisattvy).
Pět textů Maitréji
Texty, které Maitréja předal Asangovi v čisté zemi Tušíta poté, co na něj dvanáct let osaměle meditoval a uviděl ho poté, co veden soucítěním šetrně odstranil červy z ran nemocného psa. Jsou považovány za esenci mahájánových učení. Ozdoba jasných poznání (výklad skrytrého významu súter dokonalosti moudrosti, Ozdoba mahájánových súter ( o rozsáhlých skutcích bódhisattvy) Úžasné kontinuum (buddhovská přirozenost každé cítící bytosti) Rozlišení jsoucen a bytí (podle školy čittamátra) a Rozlišení středního a krajností.
R
Rimé
Hnutí a tradice v tibetském buddhismu, která zdůrazňuje zahrnující a nesektářský přístup, využívající metod všech čtyř škol tibetského buddhismu: Gelug, Kagjü, Sakja, and Ňingma.
Rinpočhe
Doslova „vzácný, cenný“. Přívlastek inkarnovaného lámy, tedy někoho, kdo se záměrně zrodil v lidské formě, aby prospíval cítícím bytostem na cestě k osvícení.
Rúpakája
Buddhovo tělo tvaru. Aspekt buddhova osvícení, který na sebe vezme tvar, aby prospěl ostatním. Dvěma typy tohoto těla jsou nirmanakája a sambhogakája.
S
Sambhogakája
„Tělo dokonalého požitku“ – podoba, kterou známe jako sochy nebo thangky, se speciálními znaky, které ukazují na osvícenou bytost. Sambhogakája je přístupná pouze árja bódhisattvům a v čisté zemi je učí máhájánovou Dharmu.
Samsára
Bez počátku se opakující cyklus smrti a zrození v různých říších existence řízený klamy a karmou, obtížený utrpením. Také se vztahuje ke kontaminovaným psychofyzickým složkám cítících bytostí.
Sangha
Třetí ze Tří klenotů útočiště. Předmětem útočiště je árja sangha (společenství bytostí s přímým vhledem do reality jevů) v obecnějším smyslu se tímto pojmem rozumí vysvěcení mniši a mnišky.
Sliby
Závazky, které lze vzít na základě útočiště na všech úrovních buddhistické praxe. Závazky pratimókša (sliby individuálního osvobození) jsou hlavními sliby théravádové tradice a mohou je přijmout mniši, mnišky i laici. Jsou základem všech dalších slibů:  slibů bódhisattvy a tantrických závazků.
Soucítění
Přání, aby všechny bytosti byly oproštěny od veškerého svého duševního i fyzického utrpení. Je předpokladem pro rozvinutí bódhičitty. Soucítění je symbolizováno meditačním božstvem Avalokitéšvarou a mantrou Om Mani Padme Hum.
Stúpa
Buddhistický relikviář velikosti od obrovské až po pouhých několik centimetrů, představující osvícenou mysl.
Střední cesta
Náhled prezentovaný v sútrách dokonalosti moudrosti (pradžnápáramitá sútrách) a osvětlený Nágárdžunou: všechny jevy jsou závislým vznikáním, a tedy prosté nezávislé existence jako samy o sobě. Tak se vyhýbá dvěma mylným extrémům sebe-existence a neexistence, neboli eternalismu a nihilismu.
Svírání ega
Nevědomé nutkání považovat sebe nebo já za stálé, existující samo o sobě a nezávisle na všech ostatních jevech.
Sákja
Jedna ze čtyř hlavních škol tibetského buddhismu. Založena byla v jedenáctém století Končhogem Gjälpem na jihu provincie Tsang. Viz též  Ňingma, Kagjü a Gelug.
Sútra
Rozprava buddhy Šákjamuniho anebo, na rozdíl od tantry, učení zdůrazňující pěstování bódhičitty a praxi šesti dokonalostí. Viz též páramitajána.
Šest dokonalost
Štědrost, etické jednání, trpělivost, nadšené úsilí, soustředění a moudrost. Dokonalost z nich dělá motivace bódhičitty.
Šántidéva
Indický buddhistický filosof osmého století, který zastával náhled madhjamaky prasangiky. Napsal zásadní mahájánový text, Úvod do bódhisattvova způsobu života (Bódhičárjávatára).
T
Tantrajána
viz vadžrajána
Tripitaka
Trojí hlavní dělení Dharmy: vinaja, sútra a abhidharma.
Trojí vyšší cvičení
Morálka (etické jednání), meditace (soustředění) and  moudrost (vhled).
Tři hlavní principy cesty
Tři hlavní části lamrimu: zřeknutí se, bódhičitta a správný náhled (prázdnoty).
Tři klenoty
Předměty buddhistova útočiště: Buddha, Dharma a Sangha.
U
Útočiště
Brána na cestu Dharmy. Protože se obávají utrpení, buddhisté přijímají útočiště ve Třech klenotech s vírou, že Buddha, Dharma a Sangha mají tu moc vést je ke štěstí, vysvobození nebo osvícení.
V
Vadžrajána
Diamantový vůz, druhá ze dvou mahájánových cest nazývaná také tantrajána nebo mantrajána. Je to Nejrychlejší vůz buddhismu a umožní některým praktikujícím dosáhnout osvícení během jediného života. Viz též tantra.
Vinaja
Buddhovo učení o etické disciplíně (morálním jednání), mnišském chování atd., jeden ze tří košů.
Vyrovnanost
Absence obvyklého rozdělování cítících bytostí na přátele, nepřátele a neznámé, která vychází z pochopení, že všechny cítící bytosti jsou si rovny v tom, že touží po štěstí a nechtějí utrpení, a že od časů bez počátku jsme navzájem byli ve všech možných vztazích. Nestranná mysl, která slouží jako základ pro rozvinutí velké lásky, velkého soucítění a bódhičitty.
Vzácné lidské zrození
Být lidskou bytostí s 18 specifickými kvalitami , která činí život nejvhodnějším pro duchovní rozvoj.
Z
Zastření vysvobození
Ta, která brání dosažení nirvány, především mentální neduhy a jejich semínka.
Zastření vševědoucnosti
Ta, která nebrání dosažení nirvány, ale brání dosažení osvícení: především otisky nevědomosti, které způsobují mylná zdání, a otisk sebelásky.
Zvláštní vhled
Schopnost velmi přesné, jasné analýzy zvoleného předmětu bez ztráty pozornosti.
Závislé vznikání
Také nazývané závislé vyvstávání. Obecně řečeno, nestálé jevy vznikají v závislosti na příčinách a podmínkách, všechny jevy v závislosti na svých částech a na označení myslí, a jsou tedy prázdné inherentní existence. Neexistují samy o sobě, protože jsou závislým vznikáním.
Zřeknutí se
Upřímný pocit úplného znechucení cyklickou existencí, takže člověk ve dne v noci usiluje o vysvobození a zabývá se praxí, která mu ho zajistí. První ze tří hlavních aspektů cesty. Viz též bódhičitta a prázdnota.