Guru púdža (བླ་མ་མཆོད་པ་) je vyjádřením oddanosti a vděčnosti našim učitelům, přímým (se kterými máme osobní vztah v tomto životě) i nepřímým (mistrům linie). Složil ji první pančhenláma (který byl učitelem pátého dalajlámy) a postupně se v Tibetu a v Mongolsku dočkala takové obliby, že ji téměř každý mnich zná zpaměti. Je považována za praxi Nejvyšší jóga tantry, ale její závěrečnou část, lamrimovou modlitbu, prosbu o požehnání získat poznání všech stádií cesty a schopnost chovat ostatní v lásce stejně jako sebe, může recitovat každý.