Láma Congkhapa (1357-1419), jeden z největších učenců a světců, které kdy Tibet dal světu, a učitel prvního dalajlamy, složil svou poetickou Chválu závislé propojenosti toho rána, kdy dosáhl konečného vhledu, jasného poznání prázdnoty, které je podstatou moudrosti. Geše Tenzin Losel (Graham Woodhouse) čtivě a zasvěceně zprostředkovává moderním čtenářům její výklad, který obdržel od svého učitele, zesnulého ctihodného Lobzanga Gjamccha.
Tibetský učenec Gen Lamrimpa získal vzdělání v klášterní univerzitě Drepung Loseling v Tibetu a nikdy Tibet neopustil, přestál hrůzy kulturní revoluce a zůstal v něm až do své smrti v r. 1997.
V tomto textu kriticky zkoumá čtyři klíčová témata buddhistické filosofie: pomíjivostí, utrpením, bezjástvím a nirvánou, a nabízí neotřelé a hluboké vhledy. Úvodní a zároveň shrnující verše jsou dílem autora anglického překladu, geše Tenzina Losela. Poslechněte si také jeho komentář k textu (komentář).
„Je to text, který v sobě nese požehnání Congkhapova pilného úsilí, které vyvinul, aby porozuměl prázdnotě.“ Jeho Svatost dalajláma
Chválu buddhovi Šákjamunimu za to, že učil závislé vyvstávání, složil slavný tibetský učenec a jógin Congkhapa toho dne, kdy dosáhl přímého vhledu do prázdnoty – absence inherentní existence všech jevů. Harmonii prázdnoty a závislého vznikání jevů vysvětluje v tomto výmluvném textu s nejhlubší úctou a vděčností. Poslechněte si také komentář geše Tenzina Losela k textu (komentář).
